Švédsko: Prokletí jménem FIKA aneb Zpověď obézní diabetičky

 Pokud jste po přečtení titulku zaváhali, zda se budu zabývat černou magií, vězte, že ne tak docela. Záleží, kolik kakaa nasypete do těsta či zda dáte navrch čokoládovou polevu. Tahle magická záležitost může mít všelijaké tvary i barvy, důležité však je, že se jí nedá odolat.

A taky po ní roste...

Švédsko: Nedáte-li malovaný, dejte aspoň bílý

Tak si to shrňme, odstěhovala jsem se z mé milované Prahy do města plného legračních červených domečků. Na univerzitu, která je známa Africkými studii, ačkoliv leží o tři a půl tisíce kilometrů severněji než Afrika a ve velmi odlišném podnebí. Dobře, tohle je ještě docela pochopitelné, máme přeci globalizaci, ne? Jsou tady daleko zajímavější skutečnosti.

Dalarnská univerzita. Všimněte si, prosím, toho koníčka, ještě se o něm později dočtete.

Švédsko: Manuál na Estonsko aneb jak se projíst Tallinnem

„A co si takhle zaletět někam na výlet? Venku je slunečno a plus deset, dvanáct stupňů už nás začíná nudit,“ řekly jsme si jednoho březnového odpoledne a vydaly se na cestu do Estonska. Estonska, s teplotami těsně nad nulou, deštěm i sněhem a hodinovým posunem.

Když je ošklivo, město vypadá černobíle

Španělsko: Jak se ztratit ve Valencii

Tak jsem vám asi už desetkrát chtěla napsat, jak to tady vypadá. Vždycky jsem narazila na nějakou věc, se kterou jsem se s vámi chtěla podělit, ale tím to skončilo. Většinou se totiž objevila nějaká akce a všechny moje předsevzetí, jak vás budu krásně informovat, vzaly za své. Takže tu nastává pokus č. 4: dát vám najevo, že ještě žiju.

Tento víkend jsme jeli do Valencie na známé svátky Fallas. Fallas jsou různé figurky či předměty vyrobené z materiálu, který hoří. Jsou různě velké a nachází se na každém rohu Valencie. V pondělí (tj. dnes) se všechny slavnostně zapálí, kromě té nejkrásnější z nich. Je to svátek jara, takže je to podobné jako když se u nás pálí Morana, ale Fallas jsou mnohem větší a slavnostnější.

Švédsko: Co bych vám tu Uppsala...

Tak jsem zase jednou chtěla začít článek něčím pozitivním jako třeba: Co čert nechtěl, ale bohužel mě asociace zavedla až k České sodě a – Co čert nechtěl, Prahu navštívil papež – a to se skutečně do článku ze Švédska nehodí, tudíž si to odpustím. Abych však začala trousit důležité informace hned od počátku, musím vám, kteří jste to někde minuli, sdělit, že se nám tu 23. února narodila malá princezna. Celým jménem Estelle Silvia Ewa Mary, Princezna švédská, Vévodkyně z Östergötlandu, které dneska rovnou mohu popřát k mezinárodnímu dni žen. Vám ostatním samozřejmě také a Gábulíně ještě všechno nejlepší k svátku.

Protože mi bylo již několikrát taktně i velmi neomaleně naznačeno, že veškerý čas trávíme jen v kuchyni, rozhodla jsem se to vyvrátit. (Občas se totiž musíme dojít vyčůrat.) A proto budou další řádky věnovány výletu do Uppsaly. Jak mi písní hned po ránu při snídani připomněla má německá kamarádka, Uppsala je univerzitní město, pyšnící se nejstarší severoevropskou univerzitou. Jak je to tam se studenty si můžete poslechnout v písni zde:

Španělsko: Katalánština – přítel nebo nepřítel?

Když jedete do Barcelony, první, co se vám vybaví, je katalánština. Katalánština je nepřítel všech lidí, kteří se učí španělsky a chtějí si v Barceloně svoji španělštinu procvičit. Tvrdě narazí. Ne že by tu lidé španělsky nerozuměli, to rozumí, ale jinak jsou všechny nápisy, návody, názvy stanic v katalánštině. Proto se nabízí otázka: jak se tady s katalánštinou vyrovnat?

Když jsem šla poprvé do školy, vybafla na mě katalánština naprosto všude. Názvy předmětů jsou v katalánštině, i když je kurz v angličtině. Když jsem se ptala na studijním oddělení, jestli mi můžou říct, které kurzy jsou ve španělštině, dozvěděla jsem se, že to nevědí ani oni sami. Tudíž nezbývá nic jiného než jít na daný kurz a zjistit, jak se tam mluví. A ve většině případů zjistíte, že katalánsky. Věřte mi, že vás to velmi rychle zdeptá, když jdete na vytipované kurzy a ani v jednom případě nerozumíte, o čem se na přednáškách mluví.

Pak máte jasno: katalánština je váš nepřítel.

Španělsko: Zatím pusto a prázdno

Jak jsem slíbila, ukážu vám, jak vypadá taková barcelonská univerzita. Vyrazila jsem na obhlídku univerzitního městečka a první postřeh: nikde nikdo. Přece jen je období, kdy většina studentů už skončila semestr a nový ještě nezačal. Většina erasmáků se sem bude sjíždět až v polovině února. Takže ulice jsou dost prázdné, i když se sem tam objeví nějaký zapomenutý student. Ale jinak je to tu moc hezké.

Univerzitní kampus

  

A tady bydlím :)