Španělsko: Jak se ztratit ve Valencii

Tak jsem vám asi už desetkrát chtěla napsat, jak to tady vypadá. Vždycky jsem narazila na nějakou věc, se kterou jsem se s vámi chtěla podělit, ale tím to skončilo. Většinou se totiž objevila nějaká akce a všechny moje předsevzetí, jak vás budu krásně informovat, vzaly za své. Takže tu nastává pokus č. 4: dát vám najevo, že ještě žiju.

Tento víkend jsme jeli do Valencie na známé svátky Fallas. Fallas jsou různé figurky či předměty vyrobené z materiálu, který hoří. Jsou různě velké a nachází se na každém rohu Valencie. V pondělí (tj. dnes) se všechny slavnostně zapálí, kromě té nejkrásnější z nich. Je to svátek jara, takže je to podobné jako když se u nás pálí Morana, ale Fallas jsou mnohem větší a slavnostnější.

Do Valencie jsme jeli autobusem s ESN (Erasmus Student Network), dohromady asi pět set lidí, kteří vyráželi z Barcelony. Bylo na nás potřeba deset autobusů. V následujících odstavcích vám poskytnu podrobný návod, jak se ve Valencii ztratit, abyste to příště mohli aplikovat stejně jako já letos.

Za prvé, vezměte si s sebou fotoaparát s nabitou baterií (abyste mohli opravdu hodně fotit) a velkokapacitní SD kartou (aby vašemu fotoaparátu opravdu nic neuniklo).

Za druhé, když následujete celou skupinu s velkou vlajkou ESN, zastavujte se u každé Fallas a pečlivě si ji vyfoťte ze všech stran, nejlépe i se sebou.

Za třetí, povídejte si s člověkem vedle sebe a foťte a foťte.

Za čtvrté, když pak nevidíte nikoho známého, kromě onoho člověka, se kterým si povídáte, následujte neznámý dav. Tato část je zajímavější, pokud jste dva ve stejné situaci, pokud jste sami, zažijete však více adrenalinu (o který jsem já nestála).

Za páté, když uvidíte jiného člověka s vlajkou ESN, radujte se, že jste našli zbytek skupiny.

Za šesté, jděte za vlajkou až na konečnou zastávku v parku, pak se na vlajku pořádně podívejte a uvědomte si, že to není vlajka ESN Barcelona, ale ESN Madrid, tudíž jste s úplně jinou a neznámou skupinou.

Za sedmé, snažte se dovolat svým kamarádkám, které vám říkají, že jsou v parku u nějakých atrakcí a vy v parku žádné atrakce nevidíte.

Výsledek: jste ztraceni.

Když jste dva, je to lepší, takže můžete následovat mého příkladu, sednout si do parku i bez vlastní skupiny a pak se projít po ulicích Valencie a čekat do dalšího meeting pointu. Tam potkáte zbytek kamarádů a řeknete si „já už se neztratím“.

Jenže ne vždy to funguje.

Jak se ztratit ve Valencii na druhý pokus, to vám také můžu prozradit. Ono to není tak těžké, když opět začnete prvním bodem z minulého pokusu o ztracení. Takže návod na ztracení číslo dvě.

Za prvé, jděte za vlajkou ESN a všechno si foťte.

Za druhé, nechte kamarádky povídat si s někým jiným a jděte s jinou skupinou kamarádů.

Za třetí, jděte tak pomalu, že vám vlajka ESN zmizí z dohledu.

Za čtvrté, čekejte s mexickými kamarády na druhou skupinu, která by měla jít za vámi.

Za páté, napojte se na druhou skupinu ESN Barcelona, kde ovšem nejsou vaše kamarádky, které zmizely, a jděte s ní i přes to, že vaši mexičtí kamarádi jsou pomalejší než tato skupina.

Za šesté, poslouchejte výklad skupiny a zjistěte, že jste ztratili mexické kamarády.

Za sedmé, začněte zmatkovat, že jste se opět ztratili ve Valencii a sice jste u správné vlajky ESN Barcelona, ale nikdo z vašich kamarádů tady není.

Výsledek druhého pokusu: opět jste ztraceni. Pokud se vám podařilo chovat se přesně podle návodu, gratuluji. Dosáhli jste výborného výsledku ztracení v jednom městě během pár hodin.

Samozřejmě pak můžete jako já zavolat znova svým kamarádkám, najít je v Muzeu vědy, a pak s nimi strávit úžasný večer ve slavnostní Valencii s květinovým průvodem, Fallas na každém rohu, s tradičním pitím Agua de Valencia a výborným ohňostrojem v noci. A u ohňostroje pak můžete potkat ztracené mexické kamarády a všechno bude v nejlepším pořádku. Protože i přes všechny ztráty byl celý den ve Valencii úžasný.