Švédsko: Kultůra tě nezabije

 Je to ve Švédsku a je tam zima. To jsou prozatímní informace, které většina z vás má, proto mi to nedá, abych nerozšířila vaše obzory. Tak tedy začínáme. Kafe, čaj?
Ano, je tu zima. Ale moc hezká. Moje obvykle zcela na kost promrzlé a odkrvené prsty na rukách zvládají výšlap do školy se ctí a většinou nehrozí odpadnutím. A když napadne čerstvý sníh a ve tmě časného odpoledne se blýská jako diamanty ve světle pouličních lamp, je tu pohádkově, což ještě dokreslují všudypřítomné červené domky. Ta červená je totiž barva pocházející odsud, slyšela jsem i nějaké pomluvy, že jsou všechny domy červené, protože je nejlevnější a napodobuje barvu cihlových domů, ale zlé jazyky neposlouchejte.
V rámci našeho poznávání jsme již měli tu čest navštívit muzeum Carla Larssona a bedlivě naslouchali paní, která nás provázela v noční košili (šatech, které navrhla Larssonova žena – ale jelikož byla furt těhotná, nečekejte žádné seksi! módní výstřelky). Dozvěděli jsme se skandální detaily o každém koberci a výšivce na ubruse, protože tihle plodní manželé byli zároveň velmi moderní a inspirovali řadu místních tvůrců. Zajímavostí je, že slavný malíř spával v sedě, jelikož měl obavu z toho, že by mu tělní tekutiny zaplavily mozek. Inu, možná měl pravdu. Čvacht.

Dům a muzeum Karla Larssona

 Když jsem vám rozšířila kulturní obzory, vrhneme se pod zem. Zabereme hejhou! Falun je město známé svou tisíciletou historií těžby mědi, a proto nesmí chybět prohlídka měděného dolu, při které i největší pravičák vypadá v oranžovém ponču a helmě jako skalní příznivec ČSSD, který po večerech nejraději čte sebrané spisy Jiřího Pé. Vzhledem k dlouholeté těžbě není divu, že došlo k mnoha důlním nehodám a závalům. Ten největší propad, jehož výsledkem je obrovský kráter (na fotce), se odehrál v roce 1687, ale jak je známo, štěstí přeje opilcům. Ano, při tomto závalu nebyl nikdo zraněn, jelikož se odehrál za letního slunovratu, když všichni slavili, pili a tancovali někde úplně jinde. O hornících mumifikovaných pod zemí až jindy, stejně už je důl zavřený.

To je ten kráter!

vagón u dolu (aneb inteligentní popisek 1)

Tady máte jako bonus legendu, jak byl měděný důl objeven.

 Protože se o nás hezky starají, navštívili jsme i místní kino. (Ten sál byl velmi komorně maličký a roztomiloučký.) Díky filmu The Girl with the Dragon Tattoo jsme dostali příležitost si utvořit americký pohled na Švédy dřív, než nám to nějaký lokální blonďák stačí překroutit. Určitě by chtěli, aby se nám tu líbilo, ale my se nedáme a stejně tak univerzita, protože všechny přednášky o švédské společnosti a kultuře mají zahraniční vyučující s tak podivnými jmény, že náš zlatý ruský švédský angličtinář. Nejčastějším kulturním vyžitím však je návštěva jednoho ze tří hypermarketů, co jsou přes ulici. Což mi připomíná, že musím jít zaklepat vedle a zeptat se, co budu mít k večeři :-)
A protože dnes nesrším vtipem, přidám vám nějakou obrazovou přílohu místní krajiny a zalezu se svou učebnicí švédštiny do postele.

Jag studerar svenska och sociologi. Ha!

Zamrzlá jezera jsou všude, kam se podíváte

Mám slabost pro místní zamrzlé lesy s kameny a borůvčím, které tu stejně asi není vidět, co?

                                      Asi zase dlouho neuvidím tolik západů a východů slunce jako tady.                                            

      Kámen :-)

Pomalu začínají ve městě sundavat vánoční výzdobu, ještě nám nechali světýlka na mostě.

 Hej då!

p.s. malý vlastenecký bonus (Terko, povšimni si prosím mých nejlepších kamarádů - hrnku a termohrnku :) )